Ke mně čelem, k bouřce zády (Chaloupka, Žatec, 3.8.)
„Vedro jak v prdeli, místy apokalyptický bouřky.“ Skvělá předpověď počasí takhle cestou na koncik. To si pak jeden může hnedle zvesela pískat, aby mu ty kilometry auto polykalo radostně. Naše spojka Matheus je už na místě a hlásí: „hele, úplně v pohodě, tady nad náma je úplný voko a vůbec nic tu nehrozí.“ Kato s pohledem zkušeného velrybáře šíbruje blesky za okýnkem „to bude až někde v Německu, vždyť ani není slyšet hromy“.
Co není, může být. U Loun se roztrhlo nebe a na silnice jsme hnedle v pohodě, v pohodě, po kotníky ve vodě. Blesky šlehaj naprosto impozantně a malujou po nebi nervózní obrazce. Když flákne blíž, rozsvítí se okolo nás na moment, jako by bylo poledne. Zhruba v době kdy rozumujem na božský a meditační téma, se ozve vážně ohlušující bomba… Nad Německem to teda rozhodně nebylo. Asi 50 metrů vedle nás fláknul blesk. Během vteřiny. Tma, světlo, rána, tma a do ní gejzír jisker a zase tma a ticho. Wau.
Z lokální buřiny jsme za 5 minut venku do sucha, ale jako živelná demonstrace slušný, vážně slušný. Jsme v Žatci, lehce se protočíme na kruháčích, na třetí pokus vezmem „první doleva“, co byla až třetí doleva a jsme na místě. Atmosféra skvělá. Hladina alkoholu vyšší. Grilovačka v plným proudu. A na pódiu bosý Matheus rapuje kousky ze svojí desky Před prvním infarktem. A leje z něj tak, že by to mohlo nebýt o zemi, ale o něm. Naloží flow pro svý věrný a předá mikrofon místním hrdinům Retrospekt. Kluci jsou trochu nesví. Některý pecky daj jen se zavřenejma očima. Ale jak by je měli dávat, když veranda Chaloupky řve jak vyprodaná Maracaná?
Je před jednou a na holení jdou Prago Pyčo. K ochutnání přivezly ze všech soudků. Nejvíc je třeba se pochlubit čerstvým matrem z CD Vážná hudba, ale to neznamená, že by snad nebyly k mání odleželý starší kousky.
Těžko říct, kam zmizelo to „voko“, o kterým povídal Matheus. Asi po hodině konciku z něj odkápla tak tunová slza a kapala nepřetržitě asi půl hodiny s monzunovou intenzitou. (situační hláška večera: „tak a teď by mohl Kato dát „Vodopády“, co?“) Z nebohého okapu jel gejzír pod tlakem hasičský stříkačky. Prago Union ale nepřeruší ani běsnění živlů, ani zoufalý zvukař, zakrývající plachtami zdroj zvuku i své obživy. Buřina za chvilku přestala a v euforické náladě mohl mejdan dorazit až do svojí konečné. Jen ta grilovačka v prochcaným grilu měla utrum.
Díky Žatci za support, bez ohledu na hromy a blesky, díky Vencovi za pozvání, Matheusovi a Retrospekt za předskok, Wavezzovi a Magičovi za pokec a třeba za rok zase. A pokud byste chtěli mrknout na pár fotek, najdete je třeba na PhatBeatz.cz přímo ZDE:
Prago v sobotu 3.8. na Chaloupce v Žatci spolu s Matheusem, Retrospekt a Wild Jam
Už tuhle sobotu 3.8. vypukne para Řáholec v Žatci. Open air Chaloupka toho bude svědkem, až zase 1nou Prago Union pojedou od města k městu, klub od klubu, udělat vostudu a show. Sami na to nebudou, dorazí i Retrospekt, Wild Jam a náš homie Matheus. No a teď už jen aby s ním dojel i Chali 2na, vyšlo počasí a všeckno bude v richtiku.
Lineup večera je následující:
19:00 Open
19:00-20:45 DJ´s
20:45 21:30 WildJam Bezzi & Melody
21:30-21:45 Miras BeatBox
21:45-22:30 Matheus & DJ Renk
22:30-23:15 Retrospekt
23:15-00:30 Prago Union
Další info najdeš na FB události ZDE:
V sobotu 3.8. vidíme se na Chaloupce v Žatci.
Hudba je mocnou drogou, která má sílu spojovat bez ohledu na žánry – report z Mighty na Coremusic.cz
Že Prago Union neposedí, ani co se škatulek týče, to se ví. A může jít jak o hraní na místech a fesťácích, „kde by je jeden nečekal“, tak třeba o rozhovory pro média „od kterých by druhý nečekal, že je to bude zajímat“. Bez ohledu na čekání nebo nečekání se ale děje obojí a na Coremusic.cz nedávno vyšel další důkaz. Vlastně kombinace obou. Na tvrdý musice věnovaném serveru vyšel report z alternativního festivalu Mighty Sounds a Prago Union v něm se svým nedělním koncikem hrají velmi důstojnou roli: „Dav byl až na jedno primitivní individuum skvělý, „nikam nešel a v rytmu se hýbal“. Set Prago navíc jakoby podtrhoval to, co bylo vidět i během celého Mighty Sounds. Hudba je mocnou drogou, která má sílu spojovat a to bez ohledu na žánry nebo subkulturní rozdíly, a tak jsem hodku věnovanou Prago Union strávil obklopen jak mezi hardcoristy, tak například i mezi rastafariány nebo skáčkaři.“ Redaktor Gumi, který s Katem pro stejný server nedávno dělal rozhovor tak vlastně vystihl podstatu věci. Muzika Prago Union má, jak se zdá, ten dar spojovat spoustu zdánlivě nepropojitelných světů. Což je krásnej dar.
Díky za prostor. Celý report si můžete přečíst ZDE:
Zadlužený a bezzubý král rapu – pětistránkový rozhovor s Katem v časopisu Týden
Ve včera vyšlém časopisu Týden číslo 31 najdete pár zajímavých věcí. O recept na flákotu na grilu ani trable rodokmennového plánování Winsdorů nám ale asi nepůjde, co? Ne, nepůjde. Půjde nám o rozhovor s Katem. A že je formát, nafasoval formát. Zpovídající redaktor Jakub Kvasnička se toho nebál a rozmáchl se rovnou na 5 stránek. A pravda je, že čtení je to celkem zajímavé. Ostatně stačí skočit do nejbližší trafiky, Týden číslo 31 si pořídit a přesvědčit se od strany 44 dál sám.
Prago přeskočili další, vyšší laťku – plné hodnocení CD Vážná Hudba v recenzi na iREPORT.cz
Tak hurá. Viktor Mašát je chodící důkaz toho, že i ve „velkém“ a „zavedeném“ médiu může být redaktor, co se nestal „sochou běžícího muže“ a desku, na kterou se chystá napsat recenzi, nejdříve naposlouchá a nechá působit a svůj díl napíše teprve když čas uzraje. Měsíc a půl po vydání je celkem dost, ale když si jeden tu recenzi čte, to čekání se vyplatilo.
Viktor Mašát desku Vážná Hudba nepitvá, i když by si o to kolekce Katových pecek s pracovním názvem Katologie možná taky říkala, ale po povrchu neklouže už vůbec. Viktor Mašát pro vás nesepsal nudný elaborát referátového typu na 10 stran, ale na rozumném počtu znaků se mu daří čtivým způsobem novou desku vystihovat. Kloboučku pro texty: „Že jsou texty opět o třídu jinde než zbytek naší scény, krásně ilustrují ty skladby, jež rapper věnuje svým věčným trablům. Těžko najdete někoho jiného, kdo ve své písni potřetí vypráví zase ten samý příběh, ty stejné přítěže a přesto to opět podá jinak, najde nová slovní spojení a „mnohasmysly“ tak, aby to do sebe perfektně zapadalo. Posun je znát i v občasném zabroušení do filozofičtějších témat, jež dříve neměly takový prostor.“ přibyl i klobouček pro muziku: „Zlepšení je cítit i po hudební stránce. U Katových beatů je znát progres i snaha naslouchat muzikantům v kapele. Do party jejich tvořitelů přibyl silný hráč – Ondřej Žatkuliak, zvukový mistr a jeden z prvních, kdo se v našich končinách snažili o živý hip-hop. Vrcholem této spolupráce je duel beatů v skladbě „Kramle“, kterážto je díky autorství obou rozdělena do dvou různorodých celků. Přitom budování atmosféry v hudební složce je, pakliže máte silné a posluchačsky náročné texty, nesmírně důležité. Nebylo-li by hravé hudby, upadl by mozek do monotónnosti a těžko by dokázal vnímat básnické obraty, jež jsou Katovi vlastní.“ A výsledek? Výsledkem je, tadada ta ta dá, plné hodnocení 7/7. Wau.
Jak sedne tahle recenze vám nejlépe zjistíte, když si jí celou přečtete přímo ZDE: