Kabáti, Majkl Penk i Prago Union v Sépii
Sobota 29.9., Týniště nad Orlicí, klub Sépie. Nikdy jsme tu nebyli, co čekat, navíc v den, kdy v okolí hrajou Super Crooo, Taf a Jay, hej hej hej a Strapo se Spinhandzem? To smrdí. A spíš než člověčinou pořádným průserem.
Místo toho tu máme takřka vyrovnaný rekord v předprodeji. Když přijíždíme na místo, je klub solidně zaplněn a světe div se – všichni se tomu diví. Dík za důvěru, kluci :) Stejně je to tu zvláštní. Obvykle domorodci nemají kluby rádi a jak můžou, volají fízly. Rušení nočního klidu. Rušení denního klidu. Jakékoliv rušení. Nejlépe rušení klubu. Osvícení lidé města Týniště přišli s Šalamounským řešením. Snad aby to ruce a nohy zákona neměli daleko, sídlí ve stejné budově jako klub. A problémy žádné. Venku divný ticho. Berem za kliku a jsme v jiném světě, jak kdybysme vstoupili do klubu v televizi. Místní předkapela jede rapový moudra, volný styly. Naše pokapela okupuje backstage komůrku a mění svoje moudra s dvojkou JSM a Dubas. Pobyt nám zpříjemňují srdeční místňáci, nejsilnější je dvojka otec a syn. Nalákat tátu na Prago Union s tím, že tam hrajou Kabáti, tomu říkám finta večera. Otcův s důsledně opileckou periodou opakovaný dotaz na slavnou partu z Ostravy a příběh o příbuzenském vztahu s Michaelem Penkem je zase story večera.
Kato s Marem se mezitím rozehrajou ve fotbálku, Maro i za gramci a dobrovolník z řad publika trénuje na Velkou Pardubickou v duchu „hoď srdce za překážku a skoč po hlavě za ním“ se vrhá s pocitem Železníka střemhlav vpřed. Není sice Mojžíšski, ale lidi se rozestupují velmi poctivě i tak a nadšenec políbil podlahu lokálu s opravdu vášnivým mlasknutím.
Koncik báječná klasika, kterou publikum poctivě povzbuzuje a víc jako hodinka rapu v podání Prago Union uteče i těm, co nikdy nemrkají.
Ještě nejmíň deset partií ve fotbálku. Nakoupit ve 3 ráno hrany v hladovém okně od místní hrany – týpka, co jestli má v místní posilovně konkurenci, musel se sem přestěhovat Árný. Pak ještě vložka z místního folkloru, kdy strýc, co na kole jede slalom na úplně rovném chodníku bez jediné překážky, co se rozšafně zdraví s naší korbou od hranolek: „Zdar, jedu ještě…“, „Co? Kam jedeš?“ „Za děvkama!“ a vrhnul se do náručí tmy i se svým bicyklem. Užij a pošli fotky. A my můžem vesele vyrazit na cestu zpět.
Dík Jirkovi za pozvání, dík dvojce JSM a Dubas za pokec, díky Týniště massiv za podporu a díky Kučisovi za fotky. U ÍÍÍ.
Vybroušený závěr – Diamond D + Livě Band na HHK12
Jestli po čtvrtku s PIO Squad a pátku s Prago Union zbyly Livě Bandu nějaké sny, dlouho se s jejich splněním Radimo, El Boogie, Mrakofka a Watcha netrápili. V sobotu 18.8. se jim totiž na Hip Hop Kempu splnilo víc, než v co kdy mohli doufat.
Odehráli velmi důstojnou roli na jednom z největších festivalů svýho druhu na světě. Bez technických trablů, které by je shazovali. Odehráli velmi solidní set s Diamondem D, tedy týpkem, co má právo si připadat jako „chodící legenda“, „ikona“, „best producer on the mic“, který má doma Grammy a jeho první klasická deska Stunts, Blunts & Hip Hop zrovna slaví dvacetiny. A viděl jsem už podobných „neříkejte tomu comeback“ comebacků a pokusů o ně kvanta. A stejně jako většina z nich byla naprosto nedůstojná, tohle byla pecka.
A kdyby ani tohle všechno nebylo dost, představte si, že v totálním nadšení letíte ze stage dvacet čísel nad zemí na létajícím koberci z euforie a když přiletíte do backstage, sedí ve vaší šatně spoluzakladatel labelu Stones Throw – Egon a s ním i sám Madlib, dávaj vám kolegiálních pět a ptaj se vás, kluka z Prahy, „jak to máte prodrátovaný, že to s tou kapelou tak skvěle hraje a jak ekvalizuješ samply?“ Tomu se říká démantový závěr.
Za fotky díky Chemikovi, Perníkovi a F81.
Co si zasel? – PIO Squad + Livě Band na HHK12
Takhle ten letošní Kemp pro naší partu vlastně vůbec začal. Maro s Katem měli fachu až o den později, ale Livě Band hlásil nástup na zvukovku už ve čtvrtek 16.8. v 11 dopo a odjížděl v neděli nad ránem až když Mos Def dotančil, dozpíval a dorapoval.
„Tohle je Livě Band a PIO vod srdce.“ Tahle kombinace už se jednou předvedla – na festivalu Votvírák. Stage, tradice, význam, účast a atmo Hip Hop Kempu znamená ale úplně jinej level. Tahle Jihlavanka je sakra silná káva. Hymny. Příjemná hostující Dannie. PIO lyrika do smrtících rytmů alá „Don’t Sweat The Technique“ nebo „1 Thing“. Hajpující Efko. Zpívající Eurodel. Skákající Puta Madre. J-Kid, co to v klidu neviditelně diriguje od gramců. A pak to přijde: dětský sbor v „Co si zasel“ a nastupuje totální husina…
Přátelé, kdyby tahle spolupráce neměla pokračovat, byla by to věčně věčná škodovka.
Fotky alá Petra B.
Velmi pozdě, ale přece – Prago a Livě Band na Kempu
Co k tomu dodat. Kontury vzpomínek a detaily konciku Prago Union + Livě Band na Hip Hop Kempu 2012 začínaj bejt možná trochu mázlý, silnej zážitek ale zůstává. Hráli jsem za světla, ale stejně jste nám tam udělali skvělou atmošku. A hlavně, letos FUNGOVAL zvuk. Lombardo díky, jsi král králů.
Ten den kdy… Prago hráli v Poldofce
Kdo by to do toho pátku 14.9. řekl. Kdyby bylo sedmýho nebo třináctýho, nebo něco, člověk by se připravoval na věci nevídaný už při pohledu na kalendář. Takhle ale kalendář nevěstil nic. Kdo mohl vědět, že to bude den, kdy začla prohibice. Že to bude den předtím, než začne dost možná poslední Jágr mánie a Jarda Malíček se ve čtyřiceti vrátí hrát na rodnou Kladenskou hroudu. Z nás to teda nečekal nikdo a o to víc jsme byly na místě vykulený. Ale popořádku.
Na klub jménem Poldofka nás připravovali. Poslali nám odkaz na stránky a básnili nám o něm. Nejčastěji padali slova „ledárna“, „zážitek“, „atmoška“, „balkon“ a „zvuk“. A víte co? Vůbec nekecali. Klub Poldofka je jedno z nejzvláštnějších a nejhezčích míst, na kterých jsme kdy byli. Nezapomínejme ještě na kontext celý události – namlsaná kapela Prago Union jen o týden dříve naposledy slezla z obřího festivalového pódia, kde trávila celé léto. Tohle je vlastně první „fárání do díry“ po třech měsících. I tak jsme v Poldofce vážně nadšený… Tedy možná jen Kato má problém, že neví, jestli koukat na lidi na balkoně nebo dole pod balkonem a tak provozuje oční kontakt s traverzou, na který je balkon, jíž má ve výšce očí :)
Když máme nazvučíno a do klubu proudí první lidi. Do klubu, kde z balkonu může nadšený fanoušek muziky lít pivo bubeníkovi přímo do otevřené tlamičky a kytaristovi do zívajícího pedal boardu. Do klubu, kde je za sklem vidět chladící mechanismus místního zlatavého moku. Cítí se alkoholu chtivý návštěvníci v naprostém normálu… Když o 30 minut později přichází zpráva o okamžité prohibici, začínají úsměvy lehoulince tuhnout. Na obou stranách baru. Na jedné straně doufají, že jde o vtip. Možná na obou. Na jedné už ale vědí, že nejde. No, ale světe div se (pokolikáté už dneska večer), vlastně nějaký efekt nepozorujem za celej večír.
V klídeču dáme gáblik pod bannerem „Obsluhoval jsem hokejového Krále“ s Džegrem a jde se na věc. To už je Poldofka narvaná, jak se na Poldofku sluší a patří. Není to tu veliký, ale atmo parádní. Tělo na tělo. Tělo se tře o tělo. Pot se řine do čela. A kapela dnešního večera Prago Union + Livě Band za to bere, jako by zejtřka nebylo a tahle skoro abstinentská párty měla uzavřít účet tohoto světa.
Neuzavřela, 90 minut hiphopu zpříjemnilo jeden Kladenský večer. Nadšený Kato odhodil svůj širák vdál, a že to byl širák památeční, šiltka vzor Cibulák. Nová majiteka má ve sbírce vážně výjimečný kousek. A takhle to vypadalo v ten den, kdy…
Díky Danovi za pozvání, díky Petře za servis, Vaškovi za zvuk, John Wolfovi za fotky a vám všem, co jste dorazili za skvělý atmo. U ÍÍÍ.
