Výzva nejen na fotbálek (Freeško, Rožnov pod Radhoštěm, 8.12.’12)
Že k Prago Union patří fotbálek je věc naprosto jasná. Někteří promotéři ho pro naší zevl partu přemisťují rovnou do backstage. Někteří ho dokonce narychlo někde půjčí, aby se maestro cítil jako doma – protože doma má fotbálek vzor Dezorient Express. Někdo vedle bedly ve frýzu a prskoletu uspořádá dokonce i více, či méně improvizovaný souboj fotbalistů na štanglích. Že by se do toho ale někdo obul jako Josh v Rožnově? To se nám ještě nestalo.
Když jsme totiž po desátý dorazili na pozici, tedy o slabé tři hodinky později, než bylo v původním plánu, čuměli jsme jak ten vejr. Stolů tu bylo nepočítaně (tuším 5, ale je možný, že i víc), z minimálně kvadrofonní reprosoustavy se ozývalo hlášení jak na Hlavním Nádraží – „pozor, na stole číslo 5 se hraje semifinále turnaje amatérů“. A že za těma stolama stáli chábři, co vypadali, že amatér z nich není nikdo, to snad netřeba dodávat. A stoly, to je další kapitola. Žádný výplod domácího kutilství, do kterého se lije pivo a chodí blít už po generace, se nekonal. Výkon místních týpků a jejich stoly 4P (PoPyčiParádníPráce?) přímo vybízeli k výkonům, které volali po reprezentačním triku. Kdo se nepotkal s formou, dával do toho srdíčko, sázel na štěstíčko a ježdění po zadku – no tak určitě.
Bujará nálada vládla i v sále. Klub Freeško parádní a lidi hoří. Že je venku asi 13 pod nulou nikdo nedbá. Občas se stane, že je obecenstvo vyzývané. Tady ne, místní lepé děvy za to brali velmi vyzývavě. Drali se na pódium, kde trsali a svůdně vrtěli bokem jako by si chtěli vyhodit kyčelní kloub. Nejnevybouřenější kusy se o něco podobného snažili i v průběhu konciku Prago Ányjo.
Nebylo sice zrovna narváno, ale na menším městě týden po koncertě H16 a v klimatických podmínkách, kdy místní obec eskymácká pořádá zkoušku dospělosti a do lesů se vrátili mamuti, bylo těch pár stovek stejně malý zázrak. Navíc se zdálo, že každý, kdo došel si to užil, jedl, pil, bavil se a hodoval a jestli neumřel, baví se ve Freešku dodnes.
Díky Joshovi za pozvání, zdravíme Lucky Boye a 4P Crew a vidíme se s novou deskou. Ú ÍÍÍÍ.
Peko cení Prago
Slovenský producent Peko sepsal svoje oblíbené domácí pecky. Kdo je Peko? Producent z Galanty, kterého můžete znát třeba z desky Špinavý Poet, se kterou se nedávno pochlubil Šboy Wonder. Můžete ho znát jako producenta z desky Daleko blíž, kterou ještě méně nedávno vydal Idea. Dělal na desce projektu Modré Hory, na desce Beneho a Delika, na druhé desce Paulie Garanda… O svoje tipy na domácí pecky, co nerezaví, se podělil na webu Bbarak.cz, který můžete znát už 13 let. A zmiňujem to tu, protože na druhé místo dal pecku „Zvyřátka“ od Prago Union.
Peko díky. Další pecky a komentář k jejich výběru alá Peko si můžete přečíst v článku ZDE:
One blood (Chapeau Rouge, 1.12.’12)
Tak já vám nevím, jestli to nebylo symbolický. U Izraelských hranic probíhá další kolo nesmyslný raketový přehazovaný, v domácí TV samozvaný kouzelník velebí samozvaného krále a přitom vypadá v lepším případě jako nepovedený králův šašek, jehož výhrůžkám a špatnejm fórům se nikdo nesměje. A zrovna v tuhle chvíli se umí pár lidí spojit, uspořádat akci jako je One Blood – benefici na b-boys z pásma Gazy – Camps Breakerz a na MC Burneyho z Ugandy. Já myslím, že to symbolický bylo a ještě navíc se to povedlo a vybralo se celkem dost peněz.
Pragofka celý program otvírala už po sedmý večer, ale už v tu chvíli Chapeau šlapalo v příjemně intimní atmošce. Díky Lucce za organizaci, Jarce za to, že existuje někdo, díky komu vůbec víme, že lidi z projektu One Blood existujou a díky vám všem, co jste přišli a dobrou věc podpořili. Fotky by Přemek Novák.
Já rád šálu, ty rád šálu
OK, měli jsme to pro vás nachystaný jako překvápko na koncert Vyvr-Hell Boombox 15.11. v Lucerně a lehoulince se to časově nepovedlo, ale jelikož zima teprve začíná, snad přijde vhod dvojí možnost šály Prago Pyčo i teď. Pokud byste tedy chtěli novou šálu ‚Sem Vyvr-Hell / Prago Union nebo o kousek z nové várky oblíbeného staršího modelu Sakra dlouhá šála, stačí dorazit na jakýkoliv koncert Prago Union nebo si šálu objednat na dobírku z našeho shopu, kde budou záhy.
Všechno nejlepší Lukáši (Club Kino, Černošice, 1.12.’12)
Prago Union jsou asi poslední, kdo by se snažil holit. „Dvoják“ je pro flinky a floutky z Matky měst takřka neznámý pojem, ale někdy se to holt sejde tak, že nejde jinak. Jedním z těch „někdy“ byla i sobota 1.12. Nejdřív benefice One Blood v Chapeau Rouge a pak narozky Lukáše. Na obou akcích jsme chtěli být, ani s jením datumem nešlo hýbat. Jediný způsob, jak to tedy realizovat, bylo rozhýbat Prago Union a nechat je objet obě akce.
Club Kino Černošice nezní sice na mapě klubové kultury ČR jako ta nejlukrativnější adresa, ale případný obavy uklidňujou už fotky na webu podniku. Když dorážíme před devátou na místo, je to ještě mnohem lepší, než jsme doufali. Tenhle „výsek ulice“, kde jsou na podlaze dlažební kostky, jsou tu pouliční lampy a průčelí domů, výloha vetešnictví i balkonek a vše vypadá fakt skvěle. Nic podobného jsme za dva a půl roku od vydání Dezorient Expressu a poctivýho šněrování mapy na cestách za dalších koncikem, ještě neviděli.
Jsme na oslavě narozek, nálada je tedy patřičně bujará a hladinka se blíží červenejm hodnotám, i když večírek vlastně sotva začal. Za koly selekta Herby Boy, kterej to nešetří a pálí tam bez stylové diskriminace cokoliv od reggae, přes dancehall a hip hop po dubstep a zase zpátky. Na Lukášovu oslavu dostal pozvánku i En.Dru, který vybaven mikrofonem, looperem, iPadem, mixáčkem, ale hlavně groovem baví publikum svou improvizací na téma beatbox. Nálada je dávno v provozní teplotě, když dojde i na hosty. Jednou se přidá MC Jacob ze Skyline a dává jak beatbox, tak svůj engliš rap. A podruhé i oslavenec večera Lukáš. A nutno podotknout, že za En.Druem, kterého hajpuje jako nejlepšího beatboxera u nás, vůbec nezaostává.
Když nastupujou Prago Ányjo, už všechno pumpuje jak na povel. Nadšený oslavenec ke konci koncertu dostává od Kata další z jeho nekonečné série ručně malovaných čepic a zdvojuje svého oblíbeného rappera.
Po koncertu si společenské vyčerpání vybírá svou krutou daň. Kam oko dohlédne, tam se s někdo rve s „přepísklou jízdou“. Lev saloonu v basketovým dresu s imidžovým vytetováným rukávem jako by hrál fotbal, byl tak dlouho za lva, až padnul. A jak si kdo ustele, tak si taky lehne, rozbalil svůj bivak přímo na těch pěkných dlažebních kostkách Clubu Kino… Ale stálo to za to, ne?
Lukáši, všechno nejlepší. Fotky by Fotografuje.eu
