News

Jeden letní flashback (Džbán, 15.8.2013)

„Bordel je to, hovno kapela“, když nahazuje fotky z mejdanu „2 měsíce poté“? „Ale né kluci, nesmrtelná klasika.“ Dneska nám ty fotky Ondra konečně poslal. A jelikož už je to všechno fuč a v prdeli – léto, i babí, i baby a záchranářky v bikinách, můžem se místo vody ponořit alespoň do vzpomínek.
Byl, nebyl, jeden plán. Plán, jak oprášit zašlou slávu jednoho kdysi honosnýho koupáku. Koupáku jménem Džbán. Soudruzi ho naprojektovali opravdu velkoryse. Pro plachého a stydlivého kolbenkáře tam vybetonovali převlíkárny, co mají více dveří, než paláce z pohádky tisíce a jedné kliky. Tamní „pláži“ kdysi vévodila skokanská věž. Podávalo se pivo, co nemělo vůbec nic – míru, teplotu ani pěnu. Zlatavý buřtík se dopejkal na kelímku od zmiňovaného zrzavého moku s dizik proužkem. Módní policie tu s labužnickým pomlaskáváním kvitovala dřevní přírodu neholených podpaží i ohanbí. Stylový prim hráli slipový plavky s brožím motívkem vlnky z eNDéeR. A z repro soustavy rozhlasu po drátě halekal Majkl Dejvit, že chce žít non stop…
No, když jsme na tenhle koupák Džbán přišli v roce 2013, chtělo to znakovou řeč. Slova došli. Čas se tu zastavil. Obří to je furt. Převlíkárny, byfé i s obsluhou, to všechno, jak se zdá, ty věky přetrvalo. Chybí tu jediný. Lidi. Zub času se tu s gustem zahryznul i do drolícího se betonového sarkofágu. Skokanskou věž prý kdosi odvlekl do sběru… Snad že měl mezeru. No hele, v úletu. A když sem teda dorazíme jako že dělat zábavu a křísit mrtvolu. A z trávy se zvednou 2 individua. Jedno se ostentativně šťourá v řiti a druhý by hrálo kapesní kulečník. Tedy kdyby si to tu neproducírovalo ve slipovém plážovém kompletu o jednom nevelkém díle východní provinience. Co navíc nedisponuje kapsami a zbyl tak jen „kulečník“. Oběma na hrudní laryse poskakuje hrdost v podobě zlatého křížku a mě napadne, jestli tohle není jeden z těch zápasů, kdy je třeba hodit ručník do ringu.
Ale ne, ono to pude.
Přes všechny útrapy a otrapy to nazvučíme a hraje to jak víno. Že by to teda nakonec fakt dopadlo? Ale jo, dopadlo. A ne jen tak ledajace, dopadlo to přímo skvěle. Pěti bába prošla turniketem. Nepočítaně volilo plazení skrze lebedu. A všichni se sešli u pódia a kalili, povzbuzovali a řvali. Mejdan to byl nakonec naprosto, ale naprosto skvělej, včetně after party s Vorlem. Myslím, že tak skvělej, že by nám ho i soudruzi projektanti záviděli.
Díky Ondrovi za vizi a pozvání. Díky Jediovi za support a energii. A díky hladovým hordám pod pódiem, co to takhle krutě rozbouřili. Byl to Řáholec jaxviň.