News

Prago Pyčo v Metancity (Barrák, 10.11.2012)

Jestli bysme snad za náš rozšafný pokřik Prago Pyčo mohli přes pyču taky obratem dostat, navíc za hlaholu dalšího lidového popěvku „pražské kurvi“ (to měkké i na konci je zásadní!), tak je to v Ostravě. Pravda ale je, že se to nestalo ještě nikdy a nečekáme to ani když se sem přesouváme v sobotu 10.11.
Klub Barrák… Když vydáváte 9 let časopis skoro stejného názvu, nevnímejte to jako znamení. Cestou z Litomyšle se stavíme na výbornou chálečku v Olomouci v parádním prostoru Jazz Tibet Clubu a protože jsme parta náměsíčná, přijíždíme na místo určení s lehkým zpožděním, i když jsme na přesun měli celej den. Wolfganga můžeme nechat zaslouženě odpočívat, máme totiž precizní lidskou navigaci „Všichni víme, kde to je, viděli jsme ten banner minule“ jde volně přeložit do češtiny jako „půl hodiny se motejte centrem Ostravy jako bludný Holanďan, až dojedete kousek od Marley k podivnému stavení s hudebninami bez vývěsního štítu“. Právě tady totiž Bobski zavelí „tady to je“. Není úplně jasný, jestli povelu věří on sám. Je ale naprosto jasný, že nikdo ostatní rozhodně ne a tak zbytek osádky hledá halucinogenní brouky, co mu zjevně někdo nasypal do pití… Jenže ten kluk má pravdu. Rozlouskne dokonce i místního Ježka v kleci aneb jak se dostat do zamčeného nákladního výtahu, co jede jen když držíte tlačítko vašeho patra a můžeme stěhovat.
Klub Barrák je prý zavedené místo hlavně co se týče těžký metly a příbuzných žánrů. To dosvědčuje i výzdoba plakáty nejrůznějších hudebních těles, kde je povinností pentagram, Mayský kalendář, obrácený kříž, rohatej, lebzna, fotka otroků v postrojích, kterými by nepohrdnul ani šampion mezi Aljašskými Malamuty, či nejrůznější variace na tyhle témata. Venku opravdu není žádná cedule „pozor klub“, ale místní prý ví. Tak uvidíme. V poklidu stavíme, zvučíme, probereme s Ecce Homo slam dunky alá Vince Carter a jestli jsou nejlepší basketový dresy Champion, když nemají nášivky a můžeme jít pomalu na věc.
Klub se utěšeně plní. Během večerní vycházky ale zjistíme nepříjemnou shodu okolností. Zdá se, že všechny zajímavé akce tohoto podzimu se v Ostravě konají zrovna v sobotu 10.11. Alespoň co se našeho oboru týče. V okruhu do jednoho kilometru je totiž nejen koncik Prago Union + Livě Band s Ecce Homo, ale taky křest jednoho riderského videa a oslava narozek kapely Safari, kde se snad sešla většina místních hiphopových patriotů… Výborně. Mezitím už ale pěškochodem dorazila i naše rychlá spojka z Prahy – Kato a Maro a tak jdeme na to, bez ohledu na cokoliv.
Těžko říct, jak by to bývalo bylo vypadalo, nebýt onoho akčního křížení, protože tady je to skvělý a publikum pumpuje velice poctivě. Pragofka to tu pálí na prach skoro dvě hodiny a bodujou jak nestárnoucí šlágry alá „Verbální atentát“, tak zánovní matro jako „PPS“ nebo „Některé otázky už si prostě nekladu“. V rozjařené veselici se navíc může pokračovat i když Kato a spol zmizí v backstagi a pódium zaberou kluci z Vysočiny – Ecce Homo, co jako důkaz věrohodnosti nabízí brambory, které pěstuje jejich bubeník. A třeba říct, že za několik konciků, co jsme s nimi odehráli, to kluci celkem zásadně rozšlapali. A že nás asi čeká něco podobného v plánovaném basketovém mači.
Spolu s kapelou zmizela do backstage snad půlka místního publika, balí se noha, hoří stromy a všem podobným náležitostem bratření je učiněno za dost a nad ránem se konečně přesouváme na lóže králů – do hotelu Metropol. Tady na vás dýchne totální atmo. A kdybyste měli snad smysly otupělé a nedokázali to ocenit, dýchne na vás alespoň 80s naftalín ze skříně a 90s můvíčko s Michael J. Foxem v tývce s obrazem v barvě duhového přelivu.
Ráno se ještě jednou vracíme na místo činu – nabrat naše cajky, naházet do Žihadla a hurá směr domovina. Přes pyču jsme zase nedostali a naopak, byl to zase jednou OstraVAR! Díky Marcelovi a Michalovi jak za pozvání, tak za příkladně profi přístup, to jako fakt! Díky všem, co dorazili na Řáholec a díky Pajulce za fotky. U ÍÍÍ.

Zpět