News

Zápletka ve Zlíně (Majáles Zlín, Golem, 30.4.)

Zlín, Zlín, Zlín, ZZZZlín, zase ZZZZlín… Já nic, to je intro, co nám vyskrečoval DJ Premier. Takže zase Bota. Počasí parádní. Daj se dělat volský voka na obrubníku. Standard chodník se mění na lepivou past na mamuty. Pookřávající královny koloběžky „oblečený / neoblečený“ jsou pastí úplně na vše.
Je 10, ulepený, ale šťastný, že jsme tu. Nejsem si jist, že jsme na správný straně dveří, oddělující backstage a sál. Na tý naší je totiž víc narváno a osazentsvo je volnějších mravů než z druhé strany kliky… Stačí několik táců s výborným vege cateringem a několik dobře chlazených Red Bullů a vše se jeví v pořádku. Discoballs zatím rozehrávají svojí koncertní divočinu a sluncem vysáté publikum vyrovnává pitný režim a plní bazén pod jevištěm.
Je dlouho před koncertem a na pozici jsme komplet. Koncert s kapelou skoro po měsíci, zdá se, spěje k úplnému happy endu a odchodu rovnou do slunce. Navíc konečně máme Golem úplně narvanej. No aby ale věci nevypadli z rovnováhy, vybírá si daň únava. Krom dedikovaného kotle tu máme sofistikované posluchače, co nedávají koncerty jinak, než v pozici bradu drbajícího mudrce a když skladba skončí váhavě a odměřeně sofistikovaně zatleskají. Kotel a specialisty doplňuje na plný klub standardní zombie bál. Ve Verbálu si nicméně publikum zahraje hru na odpovídačku, holky: „áááá, to je Kato“ a chlápci něco jako „já bych se na to“ a když Kato podruhé a definitivně odchází a s ním i rýmů plnej baťoh, dělají přítomní bordelem Zlínu čest, všechna čest. Místo slunce odcházíme zpět do prořídlé a projedené a propité šatny, vyměňujeme si dojmy a zážitky. Když konečně házíme ucho na místní palandy, pak s tím, že domů vyrazíme ráno, ať stihnem políbit ženy a netrávíme prvního Máje tady…
Zápletka v nadpisu není náhodou. Tady se nám dosud přímočará story lehoulince šmodrchá. Klíče od žihadla nedopatřením putují po ose Českých Drah v noci směr Prága. Tudíž úterní budíček obstará info, že jsme pěkně v perdéli. Když přeskočím zbytečné výrazy vlakem tam a tuhle, kapalné nervy osiřelé části osádky naložené ve vlastní šťávě nebo sraz halekajících komunistických důchodců v parčíku, pak rozuzlení přichází v 5 hodin odpoledne, kdy do Zlína dorazí usměvavý Tibor a jeho parta. S kytarou, kombem a naším klíčem. Po skvělém konciku tedy nakonec i všechno dobře dopadlo.
Děkujeme všem fandům, co se v tom vedru dokázali udržet při smyslecha vydrželi až do našeho konciku, díky Martinovi Thořovi za pozvání, Evě a klubu Golem za perfektní servis, Tiborovi za klíč a poslední, ale rozhodně ne nejmenší poděkování patří Len Odstrčilové, co nám poslala fotky. Zlíne dík.