News

A Bratislava dnes (KC Dunaj, 13.11.2011)

Milý deníčku. Je Neděle 13. Listopadu a na pořadu dne závěr víkendového trojkoncertu Prago Union po krajích Slovenských. Příjemně nahnilí z únavy po dvou vydařených akcích dorážíme na místo M. Bez jakéhokoliv zveličování: realita předčila naše očekávání. Naposledy votrávený jsme, když jdeme čtyři patra pěšourem, pak už je jen nadšení. Parádní dizajnový, zároveň organický prostor, všechno pěkný a čistý, ale ne jak savem politý polystyrén. Všechno to dýchá. A ta krásná terasa? Zdarec. Teď už jenom aby přišli lidi.
Zvukovka je z naší strany nečekaně málo náměsíčná. „Máme štěstí, že místní zvukař je v pohodě hipík“ glosuje i tak výkon našeho týmu Tomáš, nicméně stačí hodina a máme hotovo. Co teď? Trénujem děkovačku. Skákání do sedacího pytle není nic. Bobski aka Salto mortale si posouvá pytel za „čáru smrti“ a dává čtyřmetrovej skok z pódia do pytle stylem placák… Jako by nic. Aspoň už víme, proč od jisté doby roní principál cirkusu Praga krokodýlí slzy.
Když už to vypadá, že se po lehkém DJingu půjde rovnou na koncik, přijde na řadu místní Slam poetry. Výkony ve stylu „střídavě oblačno“ udělají s náladou v sále vše možné, jen ji nehecují směrem k bouřlivému přijetí Prago a jejich konciku. Je to slam valium poetry. Sál je plnej až dozadu, ale publiku trvá tak tři skladby, než naladí receptory na Prago Pyčo. I potom je cítit, že dneska přišel starší a náročnější divák. Místo trhání podprsenky a monstrózního moshpitu pečlivě poslouchá a v nadšení vybuchne až když skladba skončí. Jak ale devadesátiminutové vystoupení graduje, nechávají se i diváci, co rádi zachovávají odstup, přeci jen vtáhnout do víru Prago a při „Verbálu“ řve celej sál „áááá, to je Kato / já bych se na to“ v závislosti na tom, ke kterému pohlaví se hlásí.
Že bylo publikum spokojené se dalo odečíst i z délky fronty u merche po koncertě. Jako by někdo vypustil fámu, že se tam něco rozdává zadarmo. Tolik lidí, co by chtělo suvenýr z koncertu, to se často nevidí, takže na tom konciku muselo něco být. Něco výjimečného.
Noc je ještě mladá a kdo měl boogie málo, řádí dál, třeba na Jayliba, třeba u fotbálku…
Blava jako již tradičně skvělá. V trochu jiný atmošce, než dříve, ale opět skvělá. Díky vám za to. Díky Tomášovi za pozvání, výbornou spolupráci a pohostinnost. Díky Mišovi za perfektní servis. Díky Peterovi Kirchnerovi za fotky. A díky vám všem, že jste se nenechali uspat Slam poetry a posílali jste tu energii zpátky na pódium. Se cení. Je jasný, že se musíme vrátit. Naše Blava nám rozumí a proto pro ní chystáme jeden jedinečný projekt, který nebude k vidění nikde jinde a nikdy jindy než na jednom výjimečném koncertě. Brzy se dozvíte víc. „To sem vám chtěl říct, víc nic, jen že zdravíme Blavu, tě pic!“